Archeologické nálezy přibližují život starého Znojma

Středověká podzemní cisterna na vodu na začátku Horní České.
Středověká podzemní cisterna na vodu na začátku Horní České.

Středověká podzemní cisterna na vodu na začátku Horní České.

Generální rekonstrukce Divišova náměstí a Velké Michalské ulice poskytuje znojemským archeologům a historikům již několik měsíců příležitost k nemnoha novým zjištěním či potvrzením starších hypotéz. Mnozí motoristé jsou sice nevrlí kvůli oddalování zprůjezdnění frekventované trasy centrem města, nicméně: kdy jindy se můžeme dostat k tak zajímavým nálezům než právě nyní?
Na Divišově náměstí byly na přechodu mezi průjezdní komunikací a Divišovým parčíkem objeveny základy původní uliční čáry z doby, kdy se vlastně ještě o žádné náměstí nejednalo. Dnešní parčík byl totiž až do 1. třetiny 19. století vyplněn budovami. V roce 1631 v nich byla zřízena původní jezuitská škola, po přestavbě po roce 1669 pak nová část jezuitské koleje (kláštera). Více z jejich pozůstatků vyjde na denní světlo při rekonstrukci Divišova parčíku, která se plánuje na nejbližší roky.
Zatímco o jezuitské koleji jsme zhruba věděli, naprostým překvapením byl objev středověké studny na začátku Velké Michalské ulice před domem č. 2, tedy poblíž vyústění Malé Michalské. Studna byla původně nejspíše veřejně přístupnou studnou, v 19. století se kvůli nedaleko zřízené pumpě stala nepotřebnou.
Základy vysoké gotické hranolové věže střežící Horní bránu Znojma se podle očekávání objevily naproti Komerční bance. Škoda jen, že bagry stavební firmy i přes upozornění část základů nenávratně zničily. No a zatím největší překvapení nakonec. Mohutná, hluboká středověká podzemní vodní cisterna při ústí Horní České ulice do Velké Michalské! Patří mezi největší svého druhu na Moravě a souvisí patrně s nejstarším městským vodovodem, který máme písemně doložen již v 15. století a který zásoboval město z vodních pramenů na Horním předměstí (Bala). Cisterna mohla sloužit jako jejich bezpečné shromaždiště, odkud vedly rozvody do městských kašen, fungujících na náměstích a ulicích od časů renesance. Navíc se k cisterně patrně váže i zajímavé pojmenování – protější dům Horní Česká 48 byl ještě v 19. století znám pod označením U Zlaté studny!

Skleněný poklop ve Vídni

Skleněný poklop ve Vídni

Takovéto archeologické objevy poutají a budou vždy poutat pozornost nás Znojmáků a  pochopitelně i návštěvníků města. Postesknout si však musíme nad klopýtáním vedení města Znojma v otázce jejich vhodné prezentace veřejnosti. S výjimkou věže Horní brány, kde projekt na můj návrh již dříve počítal s vyznačením půdorysu v novém zadláždění, zatím totiž znojemská radnice příliš nadšení pro tyto věci neukázala. Studnu na Velké Michalské 2 u Divišova náměstí nechala zakrýt pod novou dlažbu a návrhy na její plnou nadzemní rekonstrukci i přes nabídku financování ze strany znojemské hospodářské komory zamítla! Místo toho vedení města navrhuje položit na dané místo modernisticky řešený bronzový poklop. Upřímně viděno: studna, nebo poklop? Co se bude více líbit? Posuďte sami… Stejně tak není ze strany vedení města ochota náležitě prezentovat zmíněný nález unikátní podzemní cisterny – oné možné „Zlaté studny“. Odborníci navrhli rozšířit zde chodník, místa je tu dost, a položit sem pochozí tlusté sklo, kterým by bylo možné prohlédnout pod úroveň ulice do tajemných útrob cisterny! Na západ od našich hranic je to zcela běžný způsob prezentace zajímavých historických nálezů. Vedení města však návrh zamítlo a uvažuje opět o jakési desce s nápisem…
Pevně věřím, že rozum a zdravý úsudek nakonec zvítězí nad přízemností a neochotou. Starobylé královské město Znojmo si to jistě zaslouží!

Jiří Kacetl