Proč nelze věřit panu starostovi

Vlastimil Gabrhel
Karel Fiala Znojmo

Karel Fiala

Politika má být chápána jako střet názorů vedoucí k nalezení optimálních řešení, a ne jako prostředek ohlupování občanů pomocí polopravd či nepravd, převážně s cílem udržení si svých dobře placených funkcí. Druhou část úvodní věty se daří naplňovat panu starostovi naprosto bez jakýchkoliv skrupulí. Pro toto nepříliš lichotivé tvrzení existuje mnoho kauz, ale pro zcela jasnou průkaznost použiji jeho tvrzení v jedněch nejmenovaných znojemských novinách o tom, jaký je demokrat, neboť prosadil místo dvou zastupitelstev tři, a kterak stojí o diskusi. Realita je naprosto jiná. Původní návrh do zastupitelstva zněl na pouhá dvě zasedání. Teprve po protestech opozice, která namítala, že město Znojmo si nepochybně zaslouží pro kvalitnější řízení zasedání jedenkrát měsíčně, navrhl pan starosta kompromis na schůzky tři. Samotné slovo diskuse zní v ústech pana starosty farizejsky. Zřejmě nabyl dojmu, že diskuse je nějaký sprostý pojem.

Ne se zcela malou pravděpodobností lze nabývat dojmu, že první muž města spěje k autoritářským metodám. Tomu nenasvědčuje jen jeho osobní ego, ale i formální přístup k řízení zasedání. Program zasedání je oznámen zastupitelům cirka jeden týden dopředu a při obvyklých devadesáti bodech programu není možné zaujmout stanoviska. I kdyby tento handicap byl zvládnutý, pak už samotný jednací řád a předkládání návrhů na poslední možnou dobu neumožňuje vést řádnou rozpravu, o formě ani nemluvě. Přesto je potřeba zachovat noblesu, a tedy nepřijmout názor pana starosty,který jako by tvrdil: „O mých pravdách se nepolemizuje, ale bezvýhradně se s nimi souhlasí“.

Karel Fiala